URAN 235
čtrnáct krátkých příběhů z nukleárního života
No events at the moment
“Pamatujete na jadernou bazuku?”
Asi jsi slyšel o Černobylu. O červených tlačítkách. Tajných výzkumech, fascinujících hřibech. O Marii Curie-Sklodowské.
Nejspíš doma svítíš, topíš, nebo zkoušíš virální recepty z instagramu.
Takže víš o čem je řeč. Energie. Nezbytná i fatálně destruktivní.
Jak nacházet lehkost i při vědomí, že na světě existují tlačítka, která jedním stisknutím mohou způsobit jadernou katastrofu? Dá se vůbec vyrovnat se skutečností, že tuto neskutečnou sílu mají na povel tak omylné bytosti, jakými jsou lidé?
"Vždyť i po jaderné válce na povrchu můžou žít želvušky a švábi."
"Ale zároveň si to představ, ten svět poháněný skoro nekonečnou energií ukrytou v zrnku mouky."
Bylo by snadné varovat ostatní se vztyčeným prstem. Ale o to nejde. Někdo říká, že jaderná energie je naše největší naděje, někdo zase tvrdí, že se jedná o největší nebezpečí, které lidstvo zná.
Vytvořili jsme čtrnáct příběhů jaderné historie. Naše představení je trochu jako reportáž, trochu jako absurdně tragikomický pořad. Jednou se směješ přes slzy a vzápětí ti prochází po zádech mráz. Vycházíme z rešerší, ale přimíchali jsme do jaderného koktejlu i naše vlastní mýty.
“jsem dělník slunce. tančím kolem ohně. zaříkávám síly.”
Jak se vyvíjí milostné vzplanutí mezi elektrárnou a jejím zaměstnancem? Co by se stalo, kdyby Einstein, Oppenheimer a Szilard chodili spolu do školky, kde učí záhadná a trochu divná paní učitelka? Kam chodí prezidenti jaderných velmocí společně vypustit páru? A jak vypadají rodinné vztahy ve vědeckém klanu Sklodowski-Curie-Joliot, rodiny s největším počtem nobelovek v historii?Představení kombinuje činohru, ambientní koncert, výtvarný zázrak v podobě invertované camery obscury či rozhlasový pořad.
“riskoval jsem kvůli tobě svůj život,
pak jsem dostal rakovinu a zemřel,
ale to s tím podle mě nesouvisí,
protože jsem vždycky hodně hodně moc kouřil”
Můžeme se jaderné energie bát. Můžeme se jí smát. Můžeme se jí nechat fascinovat. Rozhodně se před ní nedá schovat. A proto tato inscenace vznikla. Je vtipná i krutá. Cynická i plná naděje. Svou hravostí se někdy až rozpadá. Jako Uran.
MAKES A TEAM
Scénář: Patrik Boušek, Eva Lietavová, Anna Prstková
Dramaturgie: Patrik Boušek, Anna Prstková
Režie: Eva Lietavová
Hrají: Klára Bulantová, Petr Hanák, Hynek Tajovský
Hudba: Ryba, Jonáš Svoboda
Kostýmy: Anna Prstková
Camera obscura: Radim Konečný, Josef Žárský
Světelný design: Bohdana Sýkorová
Asistentka dramaturgie: Ludmila Rousová
Překlad titulků: Iva Heribanová
Z RECENZÍ
"Jednotlivé skeče variují žánry, a ač se místy letmo dotknou klišé, snad kvůli vykřičenosti jaderného tématu, velmi rychle ho buď opustí, nebo ho naopak záměrně vyhrotí ad absurdum. Černobyl, jaderný klub, prvek v periodické tabulce, elektrárna jako modla a objekt erotizujících představ, Curie, Oppenheimer, Einstein, ti všichni tu defilují v různých rychlostech a kontextech, takže si divák nakonec domů v hlavě odnáší středně velké uranové smoothie. Rozhodnout se a zjistit, jak vlastně chutná, může trvat i několik dní. Je však dobré si uvědomit, že tenhle drink pijeme všichni a zpravidla nejsme ti, kdo mají prst položený na tlačítku mixéru."
Full Moon Zine, https://www.fullmoonzine.cz/clanky/curie-eleison-jaderna-zabava-v-co-labs
Délka představení je 80 minut. V případě nutnosti je možné odejít ze sálu i v průběhu představení. V představení se mluví o smrti, o válkách, o naději a o lidech, kteří můžou mávnutím ruky zničit svět.
#věda #humor #historie #jádroprovšechny #uranjenestabilní #liditaky
Představení začíná za 10… 9… 8…
The production is realized with the financial support of the statutory city of Brno, the Ministry of Culture and the Austrian Cultural Forum in Prague and in cooperation with the Tripitaka association.








