Zítra nevstáváme III: KRADENÍ / komponovaný večer

Zítra nevstáváme 3: KRADENÍ

Už jsme unavení.

Dny jsou kratší, kocoviny jsou delší, léta jsou teplejší, zimy jsou taky teplejší…

Každý den máme starosti. O sebe, o svět, o společnost. Všechno se rozpadá (Uran 235), žijeme v sado-maso kapitalismu (GUČI GUČI GUČI), představujeme si, jaké by to bylo, kdyby ty reklamy nebyly vůbec nikde (Sny z betonu) a přitom pořád věříme, že nejkrásnější síla člověka je jeho nekonečná zvědavost (Ein Strudel und Nekonečno).

A to není tak easy (Atatürkiáda).

Z práce se vytrácí zábava, bez zábavy odchází sounáležitost, a bez sounáležitosti nemá taková práce smysl.