ATATÜRKIÁDA
mezi mešitou a diskotékou
hypnotická výpověď o křehkosti demokracie
“Poslouchej, holubičko, jsi dospělá, muže nepotřebuješ,” říká teta Güzin, turecká odbornice na lásku, sex a trápení.
Její rady se obrací ke společnosti, ve které je hluboce zakořeněná nerovnost. Mezi muži a ženami. Mezi věřícími a nevěřícími. Mezi městem a vesnicí, minulostí a současností. Jedni jsou nešťastní, protože jim někdo diktuje, jak mají žít. Druzí jsou nešťastní, protože jim někdo bere styl života, na který jsou zvyklí. Jen těžko se taková nerovnost překonává. A na rozdílech vydělávají cynici, kteří konflikty využívají pro vlastní zájmy.
Jak se ale každý sám může vyrovnat s populistou? S nezaměstnaností? S domácím násilím? Na to jsme ani my v té naší “západní Evropě” nepřišli.
Hypnotická výpověď o křehkosti demokracie mezi mešitou a diskotékou inspirovaná reportážní knihou Witolda Szablowského Vrah z města meruněk.
"Každodenní cesta mezi kontinenty může svádět k metafyzickým náladám. Ať už jedete lodí, nebo autem po jednom z mnoha obřích mostů. Nebo tunelem."
"Plujeme z Evropy do Asie. Cesta trvá přibližně patnáct minut. Byznysmeni společně se žebráky, ženy v čádorech společně se ženami v minisukních, nevěřící s imámy, prostitutky s derviši, ctnostní s nepoctivci. Celé Turecko na jedné lodi."
"Celé Turecko? To je 80 milionů lidí."
TVŮRČÍ TÝM
EVA LIETAVOVÁ
Režie
ANNA PRSTKOVÁ
Dramaturgie, scénář, projekce
PATRIK BOUŠEK
Dramaturgie, scénář
PETR THEODOR PIDRMAN
Herec
DAGMAR ŘÍHOVÁ
Herečka
ANNA PRSTKOVÁ /
Projekce
DALIBOR BUŠ
Voiceover
BOHDANA SÝKOROVÁ
Lightdesign
KLÁRA VINCOUROVÁ
Kostýmy
ANDREA POLNICKÁ
Produkce
JAKUB ŠULÍK
Hudební spolupráce
a výroba cimbálu
PATRIK BOUŠEK
Add a title here. Make it bold and impactful. Click to edit.
"Na stěně visí obraz Atatürka. Obraz, který najdete takřka všude. Otec moderního Turecka. Otec Turků. Jediný svého jména. Jeden z nejúspěšnějších revolucionářů na světě. V první světové válce nikým neporažen. Po první světové válce uchopil moc v polorozpadlé Osmanské říši. Porazil Brity, porazil Řeky, ty všechny, kteří si chtěli ukousnout z kdysi vznešeného osmanského státu. S pomocí peněz od Ruských Bolševiků… Armény nakonec taky porazil. Genocidu ale samozřejmě odsoudil. Samozřejmě."
Inscenace je realizována za finanční podpory Statutárního města Brna, Ministerstva Kultury, Nadace Život Umělce a městské části Brno-střed.