top of page

Co je v bytí, nelze odejmouti

018.jpg

Řada členů katolické církve a zejména kněží dospěla během komunistické totality k přesvědčení, že církev musí mít kromě své oficiální linie, ať už její části perzekvované, trpěné nebo té kolaborující s režimem, také skrytou část, která bude působit ve vnitřní svobodě. Postupně se začala formovat nikoli jednotná organizace, ale spíše rozbíhavá síť, jejíž činnost pochopitelně komplikovala nezbytná konspirační opatření proti odhalení. 

Autorky Veronika Všianská a Eva Lietavová si jako východisko pro svou inscenaci zvolily osudy dvou významných představitelů moravské části této skryté církve. Ludmila Javorová je jedinou ženou u nás, o níž se veřejně ví, že byla – proti oficiálním pravidlům katolické církve – vysvěcena na katolického kněze. Tajně vysvěcený biskup Felix Maria Davídek byl její světitel.

Přestože se tento akt uskutečnil před více než 50 lety, stále provokuje naše představy. Mohlo se uskutečnit něco, co je podle pravidel nemožné? Existuje a působí dále to, co bylo katolickou církví několikrát popřeno?

Ludmila Javorová, chrlická rodačka, prožila takřka polovinu svého života za komunistické totality. Spolu se svým duchovním bratrem Felixem Maria Davídkem vytvořili jednu z moravských skrytých církví jménem Koinótés (Společenství). 

Kromě úlohy pečovat o katolickou víru ve své čisté formě, nezávislé na režimu, si odhodlaný otec Felix kladl i další (často kontroverzní) teologické otázky: Je dobré, jednat dle svého svědomí, když vyžaduje něco jiného, nebo něco víc než zákon? Jaká je sociální role církve? Proč se neustále bojíme žen? Jaké je jejich postavení v katolické církvi a společenském životě obecně? Mohou být ženy svěceny na katolické kněze? A pokud ano, co to přinese?

Ačkoliv se rozdílné postoje k těmto otázkám staly pro Koinótés osudné a nakonec zapříčinily rozpad společenství, pro nás mohou být dodnes aktuální. Javorová s Davídkem jsou inspirativními příklady lidí s vnitřní integritou, věrností a odpovědností vůči sobě i světu. 

„Nikdy nečekejme, že něco takového bude od lidí přijato jako celek. Musí tu být někdo, kdo předává to, co teprve ve většině lidstva postupně dozraje. Cokoliv se ve stvoření stane, zůstává v něm přítomno a přispívá k dobudovávání světa.“ 

 - Felix Maria Davídek v knize Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés

001.jpg

Ludmila Javorová

  • narozena 31. ledna 1932 v Brně

  • dětství prožila s devíti sourozenci v Chrlicích u Brna

  • roku 1964 se stala blízkou spolupracovnicí později tajně vysvěceného biskupa Felixe Maria Davídka

  • Davídek ji na sklonku roku 1970 vysvětil na jáhna a vzápětí na kněze

  • roku 1996 jí byl výkon kněžské služby oficiálně zakázán

  • po revoluci pracovala jako učitelka náboženství

“V čísle [časopisu Hlasů Svatohostýnských, kolem roku 1944] byla otázka nějaké studentky: "Proč ženy nemohou býti vysvěceny na kněze?" Měla jsem takovou radost, že tu otázku někdo položil! Odpověď jsem ani v následujících číslech nikdy nenašla. Přesto to pro mé nejvnitřnější já bylo, jako kdyby někdo otevřel okno a dovnitř začal proudit čerstvý vzduch. Probudilo to ve mně touhu, která do té doby jen nečinně ležela na dně srdce."

  • Ludmila Javorová v knize Z hlubin bezedných: příběh Ludmily Javorové vysvěcené na římskokatolického kněze

Felix Maria Davídek

  • narozen 12. ledna 1921 v Chrlicích

  • 29. října 1967 byl vysvěcen biskupem Janem Blahou na biskupa

  • věnoval se teologii, filozofii, psychologii, medicíně, kybernetice, biologii, historii a teorii umění

  • tajně připravoval adepty na kněze, které následně sám světil

  • posledních pět let života strávil upoután na lůžku kvůli poranění hlavy

  • dodnes, stejně jako za svého života, zůstává kontroverzní osobností

Druhé zpovědní schéma svobody a odpovědnosti F. M. Davídka

Na začátek uvědomění: křesťan je povolán ke svobodě a odpovědnosti.

Z toho vyplývají otázky:

  1. snažím se podle svého nadání a podle možností svobodně sloužit Bohu a lidem?

  2. snažím se podle svého nadání a podle možností svobodně a odpovědně spolupracovat na uspořádání světa?

Největším božím přikázáním je přikázání lásky.

Z toho vyplývají otázky:

  1. Setkávám se s každým člověkem s ochotou mu pomoci a s pochopením pro jeho slabosti a chyby?

  2. Přijímám vděčně každou lidskou náklonnost a úctu, která se mi nabízí?

  3. Snažím se to, čím trpím, přijmout a vnitřně zvládnout?

Vždy mám pamatovat na to, že když Kristus umíral, vzal na sebe všechen zármutek a všechnu vinu.

Kristus Pán ve svém veřejném životě kladl velký důraz na víru.

Jaká je moje víra? Zjistím to, když si upřímně odpovím na otázky:

  1. Je pro mne víra silou, která mne má k tomu, abych stále začínal znovu a stále usiloval o utváření sama sebe i světa kolem mne podle Boží vůle?

  2. Snažím se cestu k tomu stále znovu nacházet v přemýšlení o sobě a v rozhovoru s druhými?

  3. Dělám odpovědná rozhodnutí, nebo se nechávám „hnát“?

  4. Dívám se na Boží přikázání jako na něco, co mne omezuje, nebo v nich vidím přikázání lásky, která mají na zřeteli dobro mé i mých bližních? A která nás zavazují k nezištné lásce?

Zákony, které platí pro všechny, nemohou nikdy obsáhnout mnohotvárnost života. Do vědomí, kromě toho vstupují nové hodnoty a hlediska, ke kterým zákon ještě nepřihlížel.

Vystopovat dobro – to je schopnost mého svědomí.

  1. Dělám dost pro utváření svého správného svědomí?

  2. Je rozhodnutí svědomí posledním ukazatelem mého jednání?

  3. Dokáži poslechnout hlasu svého svědomí i tehdy, když vyžaduje něco jiného, než liter zákona?

  4. Dokáži poslechnout hlasu svého svědomí i tehdy, když vyžaduje víc, než kolik žádá zákon?

  5. Dělám dost pro formování svého charakteru?

  6. Dokáži mít radost z dobra, které se mi podařilo?

  7. Neprošvihl jsem vykonání nějakého dobra, udělání radosti?

Z různých oblastí života vyplývají pro nás různé povinnosti a úkoly.

RODINA

  1. Přispívám k tomu, aby rodina byla místem bezpečného útulku, místem důvěry, věrnosti, porozumění a vzájemného zájmu?

  2. Neohrozil jsem rodinnou harmonii svým napětím, nespokojeností, panovačností, malicherností, nedůvěrou, …?

  3. Ponechávám každému v rodině svobodu k tomu, aby se stal zcela sám sebou?

POVOLÁNÍ

  1. Vzdělávám se dále a rozvíjím svůj talent?

  2. Angažuji se, co se týče pracovních podmínek, spravedlivé odměny, čistého klimatu na pracovišti?

  3. Nezalezl jsem ustrašeně do ulity a nedělám jen to nejnutnější, zapomínaje, že svou prací tvořím svěřený svět?

VOLNÝ ČAS

  1. Využívám svého volného času ke zotavení? Dokáži správně odpočívat? Dovedu respektovat nutnost odpočinku u druhých? (100x nic umoří i osla!)

  2. Využívám volného času ke starosti o druhé? K prohloubení vlastního života?

  3. Nepromarnil jsem mnoho času chozením od ničeho k ničemu?

SPOLEČNOST

  1. Uvědomuji si svoji povinnost být informován? (Nezaměňovat se zvědavostí!)

  2. Dokáži si udělat svůj vlastní úsudek a nebojím se jej vyjádřit ve věcech veřejného mínění?

  3. Dokáži vystoupit proti závadám?

SVĚT

  1. Zajímám se o pokrok světa, nebo se omezuji na vlastní zájmy a skupinový egoismus?

  2. Exponuji se ve věci dobra všude, kde se k tomu naskytne příležitost?

CÍRKEV

  1. Podávám svým chováním ve všech oblastech svědectví víry?

  2. Udržuji svou víru živou modlitbou, svátostmi, eucharistií?

 

* Zpovědní schéma (také zpovědní zrcadlo) je soubor otázek, který má pomoci věřícím připravit se na svátost smíření a dosáhnout poznání o jejich hříších.*

felix_0.jpg

Proto je báseň,

aby vám řekla,

jaká je noc

bez vás,

bez člověka.

A zadní strana básně

vyslovuje Smrt

O Ženě

i o Bohu:

nejsme-li zajedno

v tom,

že

STVOŘENÍ MUŽE A ŽENY

je jenom

BOŽÍ OSLAVOU.

/A po Ráji:

vždy jen

ARS MORIENDI./

 - Felix Maria Davídek v knize Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés

Zdroje: 

Mikro_teatro_foto_Tomas_Hliva_09.JPG

vlevo Hana Jagošová, vpravo Ludmila Javorová (foto z premiéry Tomáš Hlíva)

Scénář: Veronika Všianská a Eva Lietavová

Režie: Eva Lietavová

Dramaturgie: Ludmila Rousová

Scénografie: Věra Vtípilová

Hudba: Radim Hanousek

Hraje: Hana Jagošová

premiéra: 28. června 2023

Divadelní inscenace vznikla ve spolupráci s Mikro-teatrem, Rezidencí Café Kaprál a Meetingem Brno.

 

Inscenace se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna a Ministerstva kultury ČR.

bar.ces.poz.jpg
bottom of page