Hrdinky smíření

Silné, syrové, něžné i nadějeplné. Dvě herečky a praskající magnetofon. Řev, slzy, pohádky a nepodmíněná láska.

“DCERA: Nevím, o čem s ním mám mluvit. Před majákem hoří oheň a u ohně postává On. Tohle je jeho oheň, jeho prostor, jeho kameny a jeho místo. A taky je tu spousta práce. Která padá na mě.”

Během ruské okupace se mnoho morálně nezlomných a statečných lidí nakonec zasadilo o to, že totalitní režim skončil. Ti nejznámější z nich byli muži. Po revoluci se z nich stali veřejně známé osobnosti a jejich příběhy známe.

Zatímco oni bojovali za svobodu, v druhém plánu se dělo něco mnohem všednějšího. Jejich ženy pečovaly o děti, staraly se o domácnost a udržovaly komunitu spřízněných disidentů. Aby tohle všechno zvládaly, často zanechaly své vlastní práce či seberealizace. Muž mohl přijít domů z výslechu či z vězení, spočinout, dát si pivo a nabrat síly, aby dokázal vytrvat v boji…